Tak jen soukromý koment...jen pro pár očí.
Akce ve škole,kdy rodiče s dětmi dlabou dýně se nám moc líbila.Obzvlášť Kryštůfek si užíval to ,že jsem tam s ním.Měla jsem možnost pozorovat okolí,a docela dost po nás ostatní koukali.Ještě pořád si připadám jako atrakce..."matka,co přežila svoje dítě" Mám to na čele jako tetování. Je fakt,že jsem zvyklá. Dříve tam stálo"to je ta od té na vozíku". Není špatné být obyčejná,ale to už se mi asi nepovede,neustále budu něčím extra.
Průvod s lampiony byl pro dětičky zajímavý.
Na hřbitově jsme samozdřejmě šli zapálit Nikolce další svíčku,hořelo jí jich tam snad patnáct.Rozsvítili jsme i na dalších hrobech. Pro děti je to zvláštní kouzelný prostředí.Všude svíčky.
Také jsme s Anežkou zapálily svíčku jenom pro Nikolku.
OdpovědětVymazatMarci, být extra není vždy to nej, ale ty to ustojíš. Obyčejná už nikdy nebudeš, protože jsi obdivuhodná.
Taky jsme pálili, Marcelo nevím jestli to napíšu přesně tak, jak chci, ale mám pocit, jako kdyby Nikolka byla pořád s vámi, to jak o ní píšeš, jak o ní mluvíte s Kryštůfkem, prostě je pořád součástí vaší rodiny a to je moc krásné. Jinak jedna veselá vsuvka, my chodíme na hřbitov i na Štědrý den před večeří a když byla Lucka malá, tak ty první Vánoce, kdy to vnímala vykulila oči a povídá : Tady se svítí v každým baláku, takže tak.
OdpovědětVymazatMarci...myslím na tebe
OdpovědětVymazat