30.3..kytičky

Jakmile mám chviličku času, jsem na zahradě. Všude je plno práce...ostříhat, zbavit suchých listů..Je fain,že se Kryštůfek už sám zabaví, hraje si na pískovišti, jezdí na kole a já se můžu hrabat v hlíně. Velikonočně jsme ozdobili i naší převislou "kočičku".

Míša byla opět v Ruzyni, už pojede jen dvakrát. Přehodili jim termín přijímaček na 22.4.,což nám to komplikuje,neboť na ten den měla domluvené scio testy na gymplu. Přijde mi to dost zvláštní.. Počítali si body, získala 26 z 30, prý nejvíce z přítomných. Jsou to body za známky z osmičky a devítky.

Pak se tu učila na čtvrtletní písemku z matiky, "z bodu A vyjede...,z bodu B vyjede,kde se potkají"- to mě nikdy nebavilo,naštěstí ani nemuselo.

29.3..tři měsíce

Dnes od rána to cítím..Mám pocit,že neuběhly "pouhé" tři měsíce,ale snad celý rok, jak je všechno vzdálené. Celý svět se nám otočil vzhůru nohama. Hrozně mi vadí ,že už nepatřím do komunity rodičů dětí s postižením. Myslela jsem ,že to se nezmění,ale není to pravda, žiju "normálně".Jak to vypadá??...Pokud chci někam jet, zavelím a během chvíle vyjíždí auto z garáže, mohu kamkoli, kdykoli.. dříve nepoznaná svoboda. Neustále jsem musela někoho žádat, kombinovat,kdo bude s Nikčou. Nelíbí se mi to,chybí mi bariéry, ale co nadělám.

Těsně po pohřbu byl můj mozek nějak v útlumu, teprve nyní mi to naplno dochází, to nenávratno, to nezvratno. Je to hnusnej pocit, kdo nezažije, nepochopí.

Tři měsíce nejsou v lidském životě vůbec nic, co vůbec něco znamená?? Často o tom v poslední době přemýšlím. Jsme strašně křehcí,smrtelní, jestli není lepší být upírem...co Nikol???

28.3..letní čas

Docela mi dělá problémy se přeorientovat a začít vnímat čas po novu.Ráno jsem se s dětmi rozhodla zajet na nedalekou vyhlášenou tržnici do Ředhoště. Potřebovala bych koupit nějakou vestu pro Kryštůfka do školky, také tepláky ,ty od loni mu jsou ke kotníkům:). Samozdřejmě,že jsme nakoupili úplně něco jiného...

Z trhu jsme si zajeli k babičce do Lukova na oběd(knedlo-vepřo-zélo), k druhé babičce na kávu se štrůdlem, a pak mám doma něco udělat.. Doma jsem z hromady kůry vydolovala tři igelitové pytle,zakopané tam na podzim. Dle návodu kamarádky jsem takto zazimovala muškáty i fuksie. Ostříhala jsem rostlinky a zasadila do truhlíčků, sama jsem zvědavá, kolik toho přežilo a poroste. Vypadají dobře.

27.3..Lussy

Epileptické záchvaty naší yorkšírky jakoby zázrakem ustaly.Asi se smířila s tím,že tu Nikolka není.

S Kryštůfkem jsme pekli škvarkové placky, ten dvě dal stranou, prý pro Nikolku, až se vrátí. Nevyvracím mu to, nemá to cenu, nechápe.

Venku se počasí pokazilo,já vím,sluníčko má ještě čas....

26.3..paparazzi

Číhala jsem,kdy konečně ozdobí okna velikonočními motivy....už..Připadala jsem si jak šmírák, ale slíbila jsem foto.

Venku je opět luxusně, spolu s Kryštůfkem jsme doma dotvořili velikonoční výzdobu, všude samý zajíček, kuřátko, trochu kýčovité,ale synáček je spokojený...

Večer jedeme s manžou do Loun do Pomeranče,tak mě čeká opět romantika v podobě bublinek a budu hubnout v leže v nějakých návlecích. Tak doufám,že si neuženu nějakou kožní chorobu :-)

Miška má službu - hlídá brášku...

Návleky byly super, účelem je rozproudit lymfu a donutit tělo vylučovat škodlivé látky. Měla jsem pocit ždímaného prádla, dala se u toho číst knížka...

25.3..cirkus

Je to veliká událost, v naší malé vesničce se zastavili komedianti. Všichni jsou z toho paf!!!

My také samozdřejmě. Míša s Kryštůfkem se také vypravili. Přišli celí nadšení, artisté předváděli svou obratnost, zvířátka oddanost. Bohužel,byl tam zákaz fotit.

Já si zatím v klidu nastříhala vrbové větvičky a vytvořila 26 věnečků,ať máme s dětičkama zítra co zdobit.

24.3..sluníčko

Krásné počasí mě vyloženě rozmazluje, ve školce chodíme s dětmi na zahradu, kde jsou nadstandartně hodné, užívají si průlezek a volnosti.

Doma s Kryštůfkem jsme celé odpoledne na terase, sázím nakoupené sazenice z "jupijupijou", Kryštůfek nadšeně oprašuje venkovní hračky na písek. Co nám chybí...,ale chybí.. Snažíme se na to nemyslet. Michaelka jezdí autobusen po třetí hodině a hned se také uvelebí na terase a čte si knížku...Lanczová to jistí...A Slávek?, tak toho jen tak neuvidíme, je neustále na poli, kolega co s ním má rozdělené rajony marodí a tak celé ty hektary objíždí sám. Je mi ho až líto.

23.3..kytičky

Zapomněla jsem si doma jídlo-nosiče na oběd. Naštěstí mě kolegyně v práci zachránila a půjčila mi své.

V půl čtvrté jsem vyzvedla Míšu ze školy a vezla jí na Ruzyň na přípravný kurs. Od čtyř do půl sedmé jsme s Kryštůfkem měli volno. Nakoupila jsem "jupijupijou" kytičky na okna, hlínu, dokonce i nové nůžky jsem si koupila.

Venku zase krásně svítilo sluníčko a tak zase hurá sušíme prádlo na sušáku....

22.3..při pondělku

Leydy se od rána vyvaluje na sluníčku.

Kryštůfek jel ještě jednou místo do školky k babičce,ale zítra už pošupajdí...Sluníčko mi hned po ránu zvedá náladu- jak málo stačí ke spokojenosti. Slávek je celý den na výstavě v Brně.Děti jsou hodné, baví je povídání o jaru, učíme se plno nových písniček, pořád se něco nového děje.

Jsem doma již v poledne a tak mám celé půldne na práci venku. Konečně jsem uklidila z terasy kytičky a věnce z pohřbu. Raději jsem je spálila,aby někde po smetišti nelítaly stuhy s jejím jménem, ořezala jsem okrasné trávy,aby mohly znova obrůst..

Práce na zahradě mě vyloženě baví.

Volali mi od Míši ze školy,že má horečku ,jestli jí mohou pustit dříve domů. Odpoledne už jí zase nic nebylo a ještě byla dotčená,že jí nechci pustit na fotbalový zápas na hřiště,když tam budou VŠICHNI. Je fakt lepší vychovávat ty prťata,než "tuten" dorost . A to má chudinka ještě trápení v lásce,s čímž jí také nemohu pomoci..Já už to vidím úplně jinak a ona si na to všechno musí teprve sama přijít..Je to dřina to dospívání!!!

21.3..jarní hřbitovní povídání

Vzali jsme mapu hřbitova a vyrazili na první jarní procházku. Tak nějak cítíme potřebu řešit,co bude dále.

Vybíráme nějaký pěkný náhrobek, na internetu je veliký výběr. Chceme udělat Nikolce zátiší vzadu na zahradě, hlavně babičkám chybí, že nemají kam donést kytičku.

Ale chceme řešit i naše místo na zdejším hřbitově,kam bychom jednou náhrobek s Nikolkou přestěhovali. Je to zvláštní,vybírat si místo,kde budu jednou i já....

Takže jsme to zodpovědně prodiskutovali, jen to realizovat...

20.3..masopustní veselice

Pár nadšenců z nedalekého Černochova,vesničky mého dětství pořádá každoročně masopustní průvod vesnicí. Bylo to moc krásné, veselé. Kryštůfek nejvíce toužil půjčit si dětskou vzduchovku,ale její vrácení ho na chvíli vyhodilo z klidu. ..Jak je ten dětský svět jednoduchý....

Večer byla v místní hospodě zábava. Celá naše veliká rodina si tam dala"spicha". Jedlo se, pilo se, povídalo..Slávek převzal záchodový vir a zcel bez připomínek doma hlídal Kryštůfka...

19.3..srbík podruhé

Včera jsem byla navečer s Miškou ve škole. Od 18 hodin tam byla informační schůzka rodičů o školním zájezdu do Itálie. Tak si beruška po přijímačkách pojede máčet nožky k moři...

Doma jsme si pak ohřáli rajskou s knedlíkem...to byla chyba. V jednu hodinu v noci to začalo...a noc jsem strávila na toaletě, zimnice mou lomcovala..no, hrůza.Barva produktu v míse, víc než odpudivá. Ráno jsem jak mátoha přijela do práce a přepla na úsporný režim. Naštěstí předškoláků bylo maličko a tak se to dalo zvládnout..

Na vycházku jsme šli raději jen na hřiště, abych to měla v dosahu...Jsem zvědavá,kolik bude v pondělí dětí :). Vranská školka měla dnes jen tři děti..

Po obědě jsem šla s Kryšpínkem bez řečí spinkat. Je mi už lépe. Tofík také něco málo pojedl. Sluníčko nás opět vylákalo ven. Tatínek si s ním mezi stromy kopal s míčem, to on moc rád. Já seděla na terase, Miška někde" v tahu"a najednou jsem to zase cítila. Nikočinu přítomnost, stačilo zavřít oči a byla tam se mnou., fusak na nohách, na klíně knížku. Spokojená,že konečně může ven...

Nikdy jsem nebyla sama, rodiče dětí s postižením to znají, máme je pořád u sebe ,kolem sebe a najednou si všichni mohou odejít po svých kam chtějí, podat si co chtějí. Je mi smutno, smutno ze samoty,která může být pro někoho osvobozující, možná na chvíli ,ale je hrozná ta představa,že už NIKDY za mnou opravdu nepřijede s typickým cvakáním joystiku a nezačne "mami ,prosím tě ,mohla bys..."

18.3..srb poprvé

Super noc , nejprve "prudil" manžel, pak se probudil Kryštůfek, že ho bolí bříško. Zalezl si k nám, usnul. Jen jsem ho přendala do své postele a usnula, začal zvracet. Tak se u nás v noci převlékali postele, koupalo dítě, vytírala podlaha a to nejednou. Ráno jsem vstávala úplně zničená..Kryštůfek pochopitelně šupal k babičce do Lukova (zlatá babička), poblinkal jí celý obývák (já jí varovala) a polehéval na gauči..

Venku bylo odpoledne nádherně. Na chviličku jsme šli na zahradu prohřát se na sluníčku..Čiko si to užívá..

17.3..procházka

Zahrada je celá umokřená. Konečně jsem zbavila stromy ochranných krytů před zajíci, kochala se čerstvým vzduchem, klidem (K byl s Míšou), šla jsem na procházku s Leydy. Protáhla jsem jí polem, nepolem, cestou, necestou..Asi 200m od domu jsem si všimla,že nejdeme samotné, kocourek ČIKO nás sledoval..Bála jsem se ,aby se nezaběhl, ale kdepak, nešel nikam, neustále za mnou jak pejsek..Takže po poli v obalených botech blátem(to nasychání jsem nějak přecenila) kráčela vpředu fenka,pak upachtěná ženská a za ní černý kocour.

Nic zajímavého jsem neobjevila, jen mi bylo tak nějak obyčejně hezky...

16.3..lísteček

Velice mě pobavil vzkaz přilepený na monitoru PC....

Dnes jsem byla u Kryštůfka ve školce na třídní schůzce.Pí uč. to pojali velice zajímavě..čekala nás káva,věnečky,ale i práce. Na stolcích byly připravené barevné papíry, látky ,šablony na vystřihování..kytiček,motýlků,husiček,kačenek,zajíčku,noprostě jarní tématika na výzdobu oken. Dobrý nápad,jak zapojit rodiče. Musímříci,že vznikly moc pěkné kousky. Až nalepí do oken vyfotím pro Andy....

15.3..školáci

Dnes jsem měla ve školce na starosti předškoláky. Vzhledem k tomu,že jich bylo jen 12 ,to byla super práce. Procvičili jsme si znalost jarních kytiček, začali se učit novou "hodovačku".Hrozně mi to baví...

Doma máme na první pohled pohodičku, Kryštůfek si zvykl na školku a vcelku ochotně mě opouští v šatně. Po obědě se spolu vyspíme :) a pak tvrdím ,jak doma nic nestíhám...Už se těším na teplo venku,že budeme moci trávit odpoledne na zahradě.

Na druhý pohled je u nás neveselo-truchlivo, ale to si necháváme s manželem na okamžiky,kdy jsme sami. Shodli jsme se na tom, že nám pořád neuvěřitelně moc chybí ,ale zvykli jsme si na to ,že tu není...

Se slzami v očích sleduju boj Honzíka Matláka, tak trochu tam vidím Nikolku ,jak to také mohlo být..Je mi z toho strašně smutno, neumím jim pomoci.

14.3..karneval pro děti

Není ani co psát, konec zimy(snad už opravdu) doprovází tyto akce opakovaně. Tentokrát karneval v "kulturáku".Kryštůfek tam měl bratránky a nejvíce se mu líbilo zmateně pobíhat po parketu ,případně se klouzat po kolenou.

Já ze zálohy sledovala šrumec a v případě potřeby řešila kolize. Je neuvěřitelné, jak si ve třech letech vystačí sám. Osamostatnění díky školce je znát.

13.3..sobota bez lyží

Nakonec jsem odolala. Manžel sice chtěl mermo-mermo lyžovat,ale nepříznivé počasí(vítr), bolavá záda a můj otrávený obličej, to ho přemluvilo. Zůstali jsme doma, já zase jednou trochu více uklidila, je fakt že mi to poslední dobou nějak nebaví. A nakonec nás Miška "ukecala" na ples. No možná to je trochu moc noblesní slovo, spíše by se hodilo - veselice. Kryštůfka jsme dali k babičce a vyrazili. Nakonec jsme si docela pěkně zatancovali i Miška s tatínkem, popovídali se sousedama a o půl třetí vyrazili do hajan.

Taková nepalánovaná hurá akce...

Děda má nějaké tvořivé, dostala jsem krmítko pro ptáčky.

12.3..pomeranč

Takto se jmenuje relax klub v Lounech. Udělali jsme si se Slávkem čas sami na sebe. Já si nechala upravit nehty, miláček si vyzkoušil dnes moderní "spining"a pak jsme si zaplatili klub dvě. Což je privátní sauna a vana s bublinkama, vše velice intimně osvětlené. Díky mamčo za předplacené karty!!

Krásný relax....,jen toho mého začaly nějak bolet záda. Asi to drobátko přehnal s pohybem.

11.3..jaro

Dnešní příspěvek bych chtěla věnovat Haničce. Dnes je jí konečně zase stejně jako mě, vždy po pěti týdnech mě dožene. Vždy , když mi bylo nejhůře, byla tady. Doufám ,že jí to jednou budu moci vrátit.
Takže Haničko moje, všechno nejlepší....

10.3..Čiko

Nikolky kocourek Čiko se má čile k světu. Bydlí s námi doma,ač se to zbytku rodiny moc nelíbí...Já ho mám moc ráda, je svůj, nezávislý. Pokud chce ,jde se pomazlit, pokud nechce, nic s ním nehne. Je vykastrovaný a pokud ho pustíme na chviličku na zahradu, za chvíli stojí u dveří a chce zpět. Jediná jeho chyba je nenažranost...,cokoli někde zůstane - ožere,sežere.

Děda z Lukova mu vyrobil pelíšek, rozhlednu a drápadlo v jednom....

9.3..karneval

Školka pořádá karneval až od 15 hodin,aby se mohli účastnit i rodiče. A že jich přišlo...

Měli jsme připravené soutěže...chůzi na chůdách, navíjení provázku na tužku, chůze po lavičce, prolézání strachovým pytlem. Mezitím samozdřejmě tanec i s předtančením. Nakonec jsme s dětmi rodičům zazpívali nové jarní písničky.

Bylo to hezké, bylo toho dost....

8.3.MDŽ

Dostala jsem kytičku v práci, pan starosta obdaroval všechny ženy ve školce a škole. Bylo to velice příjemné.

Prudilka-kolegyňka se vrátila z hor a je jak vyměněná. Povídá, vypráví, dokonce snad i spolupracuje....hned je veseleji.

Jen ráno jsem při pohledu z okna zkoprněla...zase sníh. Fakt už nechci...VOLÁM JARO!!!!!!

Fotku jsem ulovila na procházce....opravdová horská romantika.

7.3..Klíny

Slávek si k svátku přál lyžovačku. Tak jsme vyrazili nad Litvínov na Klíny. Výprava jak na severní pól.

Při pohledu na svah se mi dělalo zle. Nedalo se nic dělat,musela jsem...Miška se taky rozjezdila, Slávek zářil jak sluníčko, tak co bych se neobětovala. Odměňovala jsem se kávou,párkem v rohlíku...Hlavní je mít motivaci. Svět je malý, na svahu jsem potkala ředitelku...měla radost,že jsem akční, hned mě zvala se školou na lyžák.

Musím ale přiznat,že mě zemská tíže přemohla asi šestkrát. Trošičku mi bolí koleno...

Po cestě zpět jsem fotila "panoramata", moje milované České středohoří a okolí hyzdící továrnu Počerady,teda dle mého názoru...

6.3..dva v jednom

I tak by se mohla jmenovat naše sobotní oslava. Sezvali jsme sourozence ,rodiče, prababičku. Sešlo se nás celkem dvacet.

Co se slavilo? Miláček svátek a Michaelce bylo v úterý patnáct let. Můj manžel od mala předzdívaný Slávek se ve skutečnosti jmenuje Miroslav.

Michaelka si oslavu moc užívala, dostala plno dárečků. Krocan se pekl pět a půl hodiny a byl výborný, pokud si teda mohu pochválit svou práci..Přílohu jsem udělla plněné brambory, nezbytné chlebíčky,šneky z listového těsta. Babička napekla kremole a věnečky, druhá babička přivezla dort.

Nakonec Miška "ukecala" tatínka a ten ji pustil se sestřenkama na taneční zábavu do kulturáku.

Zůstala tu přes noc manželova sestra Jana s rodinou, no a švagr se Slávkem si jen připíjeli a připíjeli a ráno hledali prášeček na hlavu...

Na poslední fotce holky poučuji co je čeká nebudou-li se slušně chovat na zábavě.

5.3..svíčka

Každý den zapalujeme Nikolce svíčku na skříňce v obýváku. Miška jí fotky obkládá kytičkama ,které dostává k narozeninám(slavit budeme až zítra). S fotkami mluvíme - úplně všichni i Kryštůfek, zcela bezprosředně ,vypráví co dělal,koho potkal. Až mívám plné oči...

Vypadá to ,že i Miška se docela srovnává, asi k tomu hodně přispěla "mladá láska".

Nejhůře z nás je na tom tatínek. Mívá občas stavy, kdy mu těžko mohu pomoci, sama toho mívám dost..

Je to stále hrozně živé. Konečně se ozvala VZP, chce vrátit elektrický vozík.

4.3..rýma

Přesně dle předpovědi paní doktorky Kryštůfek opět odpadl. Zatím je bez teplot ,jen "rýmuje". Naštěstí je babička ochotná ho hlídat a tak jí ho ráno v 6:15 vozím.

Pomaličku mi končí odpočinkový týden ve školce,v klidu a v pohodě. Hodil se mi rozhovor s ředitelkou,kdy jsem jí řekla své pocity a problémy s kolegyní.Navrhla řešení..,mám odcházet s předškoláky já...Tak uvidíme,jak to bude. Máme hodně dětí ze sociálně slabých rodin,takže zvýšená příprava do školy se jim dost hodí.

3.3..punčošky

Zaujal mě dotaz o punčoškách. Taky mi to připadalo divné, ale jen dokud jsem neměla sama děti. Punčošky jsou velice praktické oblečení, ve školce super, jdeme ven ,jen se na ně oblečou oteplovačky a hotovo...to k praktičnosti.

Kryštůfka mám ve své školce jen tento týden.Pobírám na něj rodičovský příspěvek a díky plnému úvazku za kolegyni bych tento týden nezvládala dávat jej do školky jen na čtyři hodiny. Je se mnou inkognito...tak pšššššš

Ale "říďa" o tom ví...

Láká mě na prvňáčky, omarodila jí dlouhodobě učitelka. Tak uvidím,jak se vše vyvine.

2.3..divadýlko

Kryštůfek je nadšen, každé ráno v půl šesté vyskočí a už se těší do "maminčiné školky". Musím říci ,že jsem z toho měla strach, jak mě bude vnímat ve školce, a je to v pohodě, sice mi říká mami,ale poslouchá jako ostatní děti...Smála jsem se včera v autě, kdy se mě po cestě domů ptal "mami a doma už zase budeš maminka?"

Ani nevím ,jestli jsem zde psala ,že tento týden pracuji na plný úvazek bo má kolegyně-prudivka obecná odjela lyžovat...:)

Přijelo k nám do školky divadlo...Všem se to moc líbilo a já měla chviličku využitelného času na vystřihování jarní výzdoby na okna.