1.11..listopad

Depresivní měsíc-listopad.Už je tu zase,s přibývajícím věkem mi připadá,jako by ten koloběh času neustále zrychloval.Neztěžuju si na své "stáří",jen je pořád nějaká změna,venku v počasí.Nebaví mi to,nějak mě nic nebaví.Hledám v sobě optimismus, snažím sama sebe motivovat,těšit se ...hm,to jsem dopadla.
 Včera stále dokola se opakující, po 14dnech ,neděle u manželovo rodičů.Sešla se nás celá tlupička,to znamená všech patnáct. Babička upekla skopové na česneku (chudáček jehně),ale bylo to výborné.Popovídalo se,bylo příjemně.Jen tam chyběla opět ,ta naše Nikolka...
Míša se o víkend začala zase připravovat do školy.Občas chce z něčeho vyzkoušet,něco zkontrolovat.Obdivuju její výdž.Mají toho opravdu hodně a chválím učitelky,že neustále zkouší,píšou testy a ty děti se opravdu musí učit.Míšu nejvíce baví dějepis a český jazyk,má tam samé jedničky(těším se na rodičák:)  ).Z angličtiny si sama domluvila doučko,chyběly jí ze základky základy ze stavby vět.Němčina jí moc nebaví,ale poctivě se učí slovíčka.Motá se jí to s angličtinou...

Kryštůfek vytrvale pomáhá tatínkovi na zahradě.

Jela jsem pro ní na Třebíz ,přijela tam autobusem z Prahy.Zcela vyjímečně se mnou jela i mamka.Ta začala něco dělat pro své zdraví a jezdí k výživové poradkyni ve Vraném.Už se jí pomocí změn v jídelníčku a pitím bylinkových čajů podařilo zhubnout asi 8 kg a je to vážně vidět.Přestávají jí i bolet kolena..hurá.Nikolka by z ní měla radost,že se tak o sebe stará...Já jsem taky moc ráda,vždyť je ode mne starší jen o osmnáct let :)