Zahrada je celá umokřená. Konečně jsem zbavila stromy ochranných krytů před zajíci, kochala se čerstvým vzduchem, klidem (K byl s Míšou), šla jsem na procházku s Leydy. Protáhla jsem jí polem, nepolem, cestou, necestou..Asi 200m od domu jsem si všimla,že nejdeme samotné, kocourek ČIKO nás sledoval..Bála jsem se ,aby se nezaběhl, ale kdepak, nešel nikam, neustále za mnou jak pejsek..Takže po poli v obalených botech blátem(to nasychání jsem nějak přecenila) kráčela vpředu fenka,pak upachtěná ženská a za ní černý kocour.
Nic zajímavého jsem neobjevila, jen mi bylo tak nějak obyčejně hezky...
Zajímavé, že vám kocourek stačil:-) Začíná být venku pěkně a tak budou i vycházky hezčí. Petrklíče mám ráda, jsou to pro mě poslové jara:-)
OdpovědětVymazatMarci, máš něco u mě na blogu:-)
Taky se za námi kočičky vždy táhnou :)
OdpovědětVymazatA to že Vám je obyčejně hezky je moc dobře :)
Eliska
tak ale to je přece hlavní!
OdpovědětVymazatTo náš pes kočky prohání, takže taková procházka je neuskutečnitelná. Ale živě si tu Vaší trojici představuji:-)A to, že je člověku tak nějak hezky je nad všechny zajímavé objevy. Přeji, ať je to co nejčastěji:-)
OdpovědětVymazat