Tak nějak se nám březen zvrtnul v jednu velkou oslavu.Už mi to ani nebaví. Tentokrát jsme byli pozváni od našich dlouholetých známých na Domažlicko.
Abych mohla slavit jsem si sebou vezla hlídačku Míšu,Kryšpín zůstal u babičky. Bohužel Tadeášek byl jiného mínění,když jsem je spolu s nejstarší odvezla domů k Červeným,nehodlal ani ležet ani sedět,ani spát.Jen plakal,je n u mě na ruce byl v klidu.Tak jsme si s Míšou pustily televizi a místo oslavy jsme byly spolu.
Ráno jsem poznala důvod....máme první zoubek-jedničku vpravo dole.
Poslední fotka je ze snídaně...Slávek jako obvykle vypráví a nepustí nikoho ke slovu :)
Gratulujeme k prvnímu zoubku! Další se snad budou prořezávat bez bolesti. Tadeáškovi to při vaření moc sluší.
OdpovědětVymazat