4.12...věneček

Venku mrzne až praští, vyrážíme směrem do Slaného, je nás plné auto.Kryšpínka tentokrát bereme s sebou.Věděla jsem,že to bude s ním katastrofa,nemýlila jsem se.Jediné ,co ho bavilo bylo běhat během přestávek po parketě a ojíst z chlebíčků šunku. Mrzí mi ,když na něj musím neustále hubovat,raději se tomu vyhýbám a neberu ho na takovéto klidné akce.
Michaelce to neuvěřitelně slušelo,byla jako princezna :)..Užívala si to. A já s ní.

Rozdala dva kapesníčky objednané z "Fler".