Vedle ve vesnici v dochůzkové vzdálenosti asi 3 km mají na zahradě bachnu se selátky.Naďa domluvila návštěvu a já se k ní s přípravkou ráda přidala. Děti nejsou zvyklé dál chodit,tak asi po kilometru začali brblat něco o bolení nožiček. Šli jsme po krajnici silnice kolem potoka,který byl plný odpadků,z auta to tak není vidět.A najednou jsem viděla nějaké zvířátko, prý to byla ondatra,nedokázala jsem určit,jak tam v tom bordýlku si vegetí.Nemohla jsem pochopit,jak se jí tam může líbit,až mě uzemnil Kryštůfek,to prý matka příroda to zařídila(asi to má ze Šmoulů).
Divočáci byli v pěkném velkém výběhu,matka bachna si pochutnávala na pečivu od dětí a ty se nemohly vynadívat. Jedno selátko chytil pes a asi mu poškodil páteř,tak ho měli v bedýnce.Děti si ho mohly pohladit. Procvičovali jsme i rodinné vztahy u zvířat ,a tak jsme se šli ještě podívat na tatínka kance do chlívku.Mezi námi, pěkně smrděl..
Zpátky jsem vyrazila s dětmi o něco dřív než školka,protože máme i dříve oběd.
Doma jsem usnula jak nemluvně,přeci jen člověk víc jezdí,než chodí.Pěkně mi bolely nohy.
No to jste měli pěkný den:-)
OdpovědětVymazat