Přijela k nám pouť ,skoro takovou má Kryštůfek radost z kamarádky Andulky. Večer si hráli do odpadnutí těla.Nejlepší hláška Aničky z ložnice zněla"Teto,Kryštůfek mě líže!!!".Musíme toho našeho syna naučit pořádně líbat:)
My dospěláci jsme poseděli na terase s lahvinkou. Téma hovoru se nám krapet zvrtlo na smutné téma...
A ráno,když Helena odjela do Slaného pracovat ,"vytvářet hodnoty",jsem si oprášila,jaké to je pečovat o malou vozíčkářku smačku.
Andulka je na tom zdravotně velice dobře,s Kryštůfkem se zdatně prala o hračky a i vyhrávala.Bylo zajímavé,že Kryštůfek vozík vůbec neřešil,jak vyrůstal s Nikčou má to za úplně normální věc.
Bylo krásně ,a tak jsem je střídavě dávala do bazénu a vytahovala na souš,aby neomzli. Musela jsem ještě odbíhat do kuchyně dovařit maso a špagety.
Bylo hezké mít v domě více malých dětí a živo..
tak to je hezké i smutné najednou...
OdpovědětVymazat